Michal Široký

Ještě v době, kdy jsem programoval počítačové hry, vznikly mé první osobní webové stránky. Postupně jsem se učil tvořit webdesign a databáze a vzniklo několik menších webů. V roce 2012 jsem začal pracovat na živnostenský list jako programátor a webdesigner pro dvě firmy. Kódování, databáze, webdesign, SEO. Taková ta klasika :) Zároveň s tím jsem však už pomalu budoval vlastní firmu, což pro mě byla práce na plný úvazek. Sedět na 3 židlích současně se nedalo věčně a něco muselo z kola ven. Časem jsem od obou firem odešel a začal se naplno věnovat té své.

Brzy nám však začala být Česká republika malá a zamířili jsme do světa, přestože je tam daleko větší konkurence. Denně míří do soutěží návrhy od stovky grafiků z různých koutů světa. V roce 2011 se mi však podařilo vyhrát svoji první mezinárodní soutěž na americkém shirt.woot.com. Dokázal jsem to! První opravdu velké vydělané peníze.

V průběhu roku se několik mých motivů umístilo na francouzském laFraise na krásném druhém místě a krátce po novém roce se mi podařilo opět vyhrát. Na období těchto soutěží dodnes moc rád vzpomínám. V té době nás ale stále více lákalo založit si vlastní obchod, kde se bude hrát podle našich pravidel. Chtěli jsme si zkustit rozjet něco vlastního.

Bez kapitálu, bez zkušeností a bez kontaktů. První rok podnikání je prý nejtěžší a mně nezbývá než souhlasit. Není to sranda. Vše nové se učíme za pochodu a maximálně těžíme z toho, co jsme se naučili v předchozích letech.

Oba jsme věděli, že ve dvou bude velice těžké firmu vybudovat. Snažili jsme se proto spojit s několika většími firmami z našeho oboru. Po nějakém čase však spolupráce vždy z různých důvodů padá. Je na čase provést restart. Předěláváme celý e-shop a jdeme do toho sami za sebe a naplno! Později jsme začali pracovat pro několik společností formou barterové spolupráce a získali tím další cenné benefity bez potřeby jakéhokoliv kapitálu.

Po Novém roce jsme očekávali okurkovou sezónu. Byla. Ale jiná, než jsme si mysleli. Objevilo se instruktážní video od McDonald's, které ukazovalo postup výroby chessburgeru. Video bylo tak "své", že během jednoho dne obletělo celý český internet. Neváhali jsme ani minutu a ještě v době, kdy mělo video na YouTube pouze dvě desítky shlédnutí, vytvořili jsme tématické tričko s výrobním postupem cheese. Hned druhý den se objednávky jen hrnuly a my jsme dostali zakázku od McDonald's!

Blížily se první "opravdové" Vánoce v naší firmě. Nic jsme nepodcenili a připravovali se na ně už od léta. Vyplatilo se. O Vánocích balíme a rozesíláme přes tisícovku triček, vyřizujeme telefonáty, řešíme emaily, dohlížíme, aby všechna trička dorazila včas ke svým majitelům. Zvládli jsme to! Po Vánocích jsme si dali poprvé za tři roky dlouhé dva týdny volno a nedělali NIC. Luxus, který ale netrval dlouho. Hned po Novém roce opět naskakujeme do práce a makáme, makáme, makáme.

Do dnešního dne jsem napsal přes 50.000 řádků kódu. To je zhruba 2000 normostran textu ve formátu A4.

Systém je plně automatický. Sám přijímá objednávky, rozesílá potvrzovací emaily, objednává zboží od dodavatele, udržuje stav skladových zásob, zpracovává platby, tiskne potřebné dokumenty pro expedování zboží, exportuje veškerá data do účetního systému. Automaticky vytváří náhledy zboží, optimalizuje ceny, doporučuje a řadí zboží na základě akcí návštěvníka.

Prodali jsme přes 15.000 triček, získali jsme zlatý certifikát "Ověřeno zákazníky" od Heuréky za 100% spokojených zákazníků.

Projekt Pandemic už nás nenaplňuje takovou radostí, jako dřív. Navíc - všechnu sílu teď směřujeme na projekt Wrr, kterému se chceme věnovat na 100%. Ale rozodně nesmutníme! Těch 8 let byla neskutečná jízda! Začínali jsme v "dětském pokoji" u mých rodičů, celý náš sklad byla malá skříňka se dvěma poličkami na pár triček. Postupně jsme se ale vypracovali mezi ty nejlepší české tričkárny. Ušli jsme obrovský kus cesty a překonali nespočet překážek, které na nás číhali doslova na každém kroku. Takže - stálo to za to! To všechno nás totiž obrovsky posunulo a bez Pandemicu bychom dnes nebyli tam, kde jsme.

Stále pracujeme na 100% na Pandemicu. Po večerech a ve volných chvílích však sepisujeme celý příběh a vznikají další a další skici z příběhu. Několikrát odbočujeme a rozpracováváme i další různé alternativy příběhu, ale nakonec se vždy vrátíme k naší původní myšlence.

Po novém roce je vše připraveno a začínáme na knize pracovat naplno. Pilujeme náš styl a nad konečnou podobou každého z obrázků trávíme moře času. Chceme uvést knihu na trh o Vánocích 2016, ale stále nejsme spokojeni s výsledkem a tak vše neustále měníme a upravujeme, dokud nejsme 100% spokojeni. Raději vydat knihu o rok déle a pořádně, než to uspěchat.

Ohlasy na knihu jsou naprosto fantastické! Lidé nám posílají fotky, píší nám reakce jejich dětí, jsou nadšení. Píše se o nás v novinách, jsme v rozhlase, v televizi, přednášíme o tom, co děláme, děti o nás píší ve čtenářských denících, máme vlastní polepený autobus. Ale z čeho máme tu největší radost jsou děti, kterým učaroval příběh medvěda Wrr a které díky naší knize začali číst a milovat knihy. Dokázali jsme to!

Krátce po vydání naší knihy se vrháme do dalšího projektu s medvědem Wrr - karetní hry na její motivy. Hledáme herního designéra, který by se toho zhostil s nadšením nám vlastním. Po čase naražíme na Michala Ekrta, který rozšiřuje náš tým a společně dáváme celý projekt dohromady. Michal přichází s naprosto geniálním konceptem hry, který nám absolutně učaroval. Hned po novém roce se pouštíme do ilustrací a připravujeme naši druhou kampaň na HitHit.com. Kampaň má opět obrovský úspěch a do světa tak míří 2000 kopií naší hry.

Celé ty roky, co žijeme medvědem Wrr, se snažíme všemožným způsobem dostat do staré opuštěné sýpky - naší největší inspirace při tvorbě naší knihy. Zničehonic se nám ozývá její nový majitel a chce s námi spolupracovat. Úžasný! Procházíme továrnou, kterou jsme si zevnitř po celou dobu pouze představovali, fotíme tam naše produkty a sníme o novém místě, ve kterém by se tak krásně tvořilo!

Aby toho nebylo málo, pracujeme také na naší druhé knize - baby journalu Prckův deník. Na ten nám dala podnět jedna naše fanynka, které takový produkt na trhu chyběl. Po poměrně těžkých porodních bolestech kniha vychází začátkem listopadu a během prvních 14 dní máme veškeré naše skladové zásoby pryč. Tohle vážně nikdo nečekal! Honem řešíme s tiskárnou dotisk, abychom měli na Vánoce vůbec co prodávat. Prckových deníků tak vzniká celých 5.000 kusů a my jsme zvědaví, jak se mu bude v následujících letech dařit.

Není vždy všechno jen zalité sluncem a nás čeká dvouměsíční tvůrčí krize, kdy se nedokážeme pro nic nadchnout. Jednou to přijít muselo. A tak často jen sedíme, přemítáme, co dál, bloumáme po venku nebo hrajeme Cupheady :) I to k podnikání patří. Krize dokonce vyústila v neshody mezi mnou a mým kolegou Mírou. Já chtěl pokračovat v příběhu medvěda Wrr a napsat druhý díl, on chtěl začít s něčím zcela novým. Tak trochu na truc si každý z nás začal dělat to svoje.

Zatímco já pracuji na pokračování knihy o medvědovi Wrr, můj kolega Míra se ve svém příběhu zaměřil na jednu z postav z našeho univerza - netopýra Warrena, který se objevuje jak v našich knihách, tak i karetní hře. Naše krize tak ve výsledku dala vzniknout knížce, do které bychom se nikdy nepustili a která nám o dva roky déle zachrání celé naše podnikání.

Rok 2020 byl, asi jako pro všechny, velice podivný. Zažité pořádky se změnili a celý trh se choval o dost jinak, než dřív. A celkem nepředvídatelně. I proto jsme odložili vydání naší třetí pohádkové knížky až na rok 2021. I přes všechny snahy jsme ale byli po předchozím roce finančně vyždímaní a kdybychom neměli v šuplíku Mírovu knihu o netopýru Warrenovi, asi bychom boj o přežití nevyhráli.

Jo, makali jsme, co jsme mohli. Vše bylo připravené, vše včas nachystané. Všichni měli naši novou deskovku předobjednanou na Vánoce. A co myslíte? Dorazila? Ne, kdepak. Přišla v lednu. Naše Vánoční deskovka v lednu. Obrovský - a tentokrát mi dovolte použít sprostě slovo - průser. Protože jinak se to popsat nedá. :) Ale! Takhle úžasné fanoušky jen tak nikdo nemá - všichni to vzali naprosto v pohodě, všichni byli milí, vstřícní. Přišlo nám tolik pozitivních reakcí, jako snad nikdy. 2, slovy dva lidé, slušně požádali o vrácení peněz a ostatní trpělivě čekali, až hru vydáme a doručíme. Celá tahle negativní věc, ze které jsme se hroutili, se přetavila v nekončící vlnu pozitivní energie od našich zákazníků. A za to jim patří obrovský dík! Protože bez nich, bez nich vážení, bychom to sami nedali.

V roce 1998 jsem začínal jako programátor počítačových her. Později jsem tohle odvětví opustil a vyzkoušel si nespočet jiných profesí. Věnoval jsem se tvorbě hudby, živil jako programátor webových stránek, jako grafik, založil firmu a vyzkoušel si opravdový business, vytvořil lovebrand The Wrr, ve kterém jsem tvořil fantastické příběhy a ve velkých firmách i státních institucích nasbíral spoustu zkušeností.

A teď se po 17 letech vracím velkým obloukem zpět - s obrovským batohem plným zkušeností!